The UNREST - DUHB.own.CZ

PORN.

Počítač je na tom den ode dne hůř. Brzo skončím každý den nalepená v knihovně na jeden erární :) Nicméně... Ještě není ten čas. Tu jsou homemade croissanty by Bé, skoro raw kuličky /nejsem si jistá tím vanilkovým extraktem/ by Bé a homemade rohlíky by maminka. A smoothie s úžasnou barvou /díky borůvkám feat. hrozen/.

here it is

[Ban] [31/08/2014] [Comments]

TRUE STORY

Před lety letoucími v zimě. Bez diakritiky.

B: ne, ted je hnusne.
B: jako fakt je to na prd
B: já nemám zimní bundu
Skuli: ja taky ne.
Skuli: je to prave hnus
Skuli: dnes sem ji chtela jit koupit, ale nehctelo se mi - byla moc zima:D
B: rofl
Skuli: ne rofl... true story:D!
[Cas unknown.]

[Ban] [21/07/2014] [Comments]

Heya'

Zdar jak sviňa,
Vždycky po zkouškovém mám plnou hubu keců, jak začnu zase psát a nikdy nic. Teď jsem se fakt snažila udělat nějaký design, ale Ooo velkému už nejsou tři měsíce a nefunguje tak, jak by měl. Takže no Photoshop, možná trochu wordu, ale ne na moc dlouho.
Až mi můj věrný brach Skulo vybere nějaký jiný pc, tak na něj začnu intenzivně šetřit a pak si ho koupím a uvidíte výron fantazie. Doufám.
Věc se má tak, že už mám těch nápadů míň. Už to nejsou ty výtrysky pseudogénia, kdy musíte makat do tří do rána (případně nejdete spat, kdy máte, ale jedete další tři hodiny a nadšeně si při tom broukáte fav song). Tak nevím, kde je chyba.
Tento stav mám už dýl, není to otázka posledního půlroku (to by znalé klidně mohlo napadnout), ale už je to tak dva roky.
Takže pokud něco chcete číst, musíte přetrpět, že vám tady lžu, když mám vedle v sloupci napsáno, že je mi 21 a že aspiruju na bohemistku. Na bohemistiku už mám malý titul a teď jsem spíše posedlá vzděláním. A vzděláváním. Vedle toho mám jako nutnost vzdělavatelnost a nesnáším ji.
Taky se ze mě teď stává ten divný člověk, co si kupuje ve zdravé výživě drahé věci, co nikdo nechápe, kam se dávají, páruje špenát s banánem a užívá si to. Tak.
Pokud je to pro vás přes čáru, nemusíte mi to žrát.
Takže žiju. Chci psát, budu psát, cítím, že teď je na to správný čas.

[Ban] [09/07/2014] [Comments]

ACHTUNG!

Žiju. Mám toho fakt moc teď, ale až se to trošku uklidní a budu hledat nějakou prokrastinaci [blíží se zkouškové, žejo], tak se do toho dám a čeká nás rekonstrukce! :) Takže stay tuned, po dlouhé době.
Dělám #100happydayschallenge, takže bude i troška fotek a rekapitulace :)
Zítra přijímačky, já a spousta malých dětiček (a Kuba :-D)
A poslechněte si něco sweet a anglického (z pravé Anglie).

[Ban] [03/05/2014] [Comments]

MOJE PEDAGOGICKÉ STUDIUM

Jsem strašná skuhra. Včera jsem potakala kamaráda, Marka, kterého jsem dlouho neviděla. Ptala jsem se ho, jak se má, on, že dobré. A co já? Tak jsem mu říkala, že v rámci možností to jde. On říkal, že nějaký rámec je tu vždycky, ale že s tím rámcem můžeme operovat.
Z toho jsem si vyvodila, že za svůj rámec jsme zodpovědní sami. Alright.
Nesnáším pedagogiku, ale navolila jsem si to sama. Jednou se Ti to může hodit, říkala maminka. Maminka taky nechtěla, abych šla na češtinu, ale stejně mě nakonec podporuje. Co z toho vyplývá? Že když maminka řekla, že pedagogika by se mi mohla hodit, tak jsem udělala kompromis a vedle odborné čj studuju i tu pedagogickou (ovšem obé na FF).
Pořád jsem se ale nevymanila z toho, že mě hluboce uráží, když někdo řekne, že ze mě bude učitelka, že studuju na učitelku atd. Problém je, že (dle mého) FF není schopná naučit nás učit.
Z tohoto úhlu je to prostě smutné, protože máme akreditaci na učení SŠ. Psychologie pro učitele je hrůza, přednášející sama neumí učit a člověk na ní za hodinu najde asi 20 chyb, za které by ji jakékoliv jiné děti (tím myslím podstatně mladší) zničily. Didaktika literatury je úplně, s prominutím, na hovno. Poslouchám ostatní, jak mají nějaký výstup a pak jsou pochváleni vyučující (která chodí pozdě a je zmatená, ale jinak je úžasná. Aspoň něco.) - což je v pohodě, ale mně to nic nedává, nepřináší. Neříká mi to, jak mám učit. Zatím jen vím, že se mám hodně ptát, dvakrát za rok si hodit nějakou interaktivní prezentaci na nějakou kládu.
Obecná pedagogika je zatím nejlepší předmět. Ovšem i k němu mám neskutečné množství výhrad - primární je tam, že máme aprobaci na SŠ, ale téměř všechny materiály se týkají základní školy. A taky se paní doktorka rozhodla, že nás bude děsit a tak nás děsí. Vypadá, že má svou práci docela ráda, ale myslí si, že my ji rádi mít nebudeme a proto nám to ještě ztěžuje svými průpovídkami.
Do hodin čteme texty. A protože je píšou pedagogové, často v nich jsou i gramatické chyby (moje oblíbená je tématika Pygmalionu). To si člověk pak uvědomí, jaké štěstí má člověk na češtině, že odborné články píší češtináři!
Příští semestr mě čeká obecná didaktika, didaktika českého jazyka a praxe. Pak zkouška z pedagogického minima. A pak… Mezitím a pak se budu věnovat odborné češtině, protože je nejlepší. Mohlo to být horší. Mohli jsme mít tu učitelku z psychologie i na nějaký jiný předmět (living hell).
A jak to shrnul Zubr - je to depresivní, protože pak si stejně budou myslet, že vylezls z pajdy. Amen.

[Ban] [21/11/2013] [Comments]

Zdravím, lidé. Co se stalo? No, to je pomerne jednoduché. Chtela jsem pres prázdniny hodne postovat. Psát recenze na filmy, seriály (mela jsem jich dokonce pár napsaných, treba na Hannibala, který by to ode me porádne schytal), hudbu (omezenou na zhruba dva umelce), knihy (tady v této sfére se cítím celkem kompetentní). První cást prázdnin jsem si všechno rozepsala a pak mi klekl pocítac.
A pak mi klekl podruhé.
Asi za 23 hodin po navrácení z opravny.
Pak jsem byla chvilku se Sekackou. Do té jsem nechtela moc zasahovat, navíc... Nejela zrovna jako švýcarské hodinky (spíš jako brnenský orloj).
A pak zacala škola. A ta beží porád. Víte, mám spolužacku, Zubra... A vubec nechápu, jak to všechno stíhá! A ješte treba týden dopredu.
Jsem zase v tom stavu, kdy mi nepomuže ani cerný caj, což je upgradovaná svecená!
Ale chystám se napsat pár slov. Stay tuned. Nebo jak je ta fráze.
PS: Kdyby King moc nepil, treba by nehrál kneze.
PSS: Samozrejme jsem zapomnela heslo, takže se zpoždením (asi pulmesícním)

[Ban] [08/11/2013] [Comments]

VAGABOND RECENZE

Michale Graves po velmi dlouhé době vydal novou desku. Od roku 2008 (tvrdí on) je to jeho první pořádné album. Resp. od roku 2007 (říkám já), kdy ve studiu zpracoval část textů Damiena Echolse. Toto album bylo poslední studiové a nese název Illusions. Dalším rokem Michale vypustil CD Viretta Park - Illusions live, což jsou Michalovy písně natočené živě. Jako bonus nám přidal pár studiovek z Rumunska, kde zrovna točil horror Perkins 14. Jsou to Blackbird (starý pomalu jako sám Michale, avšak pořád stejně dobrý), Best of me, A generation coming down (zamyšlení nad tím, kam ta society vlastně spěje), Locked away (která sloužila jako propagace výše zmíněného horroru - i přes to, že to v žádném případě nekoresponduje s textem), Eternal haunting a Viretta park (pocta Kurtu Cobainovi). A od těch dob studiovky nebyly.
Michale Graves však dále jezdil po koncertních šňůrách (použijeme-li to známé klišé, tak „nezahálel"), samozřejmě na „šťastnějším kontinentu". Do Evropy zavítal jen s Markem Ramonem a jeho torzem Ramones (tzn. Marky Ramone's Blitzkrieg). Michale v té době na koncertech začínal hrát píseň If and when, kterou však nakonec nazpíval pod Marky Ramone's Blitzkrieg [link zde]. Dále předělal No rain od Blind melon [originál zde]. Mně to přijde dobré, skvělý klip, nicméně ostatní fanoušci se na to dívali jinak (není to úplně typický Michale, co si budeme povídat; bylo mu vyčítáno hlavně to, že svoje síly věnuje takové zbytečnosti, když by mohl pracovat na nových věcech, které za to stojí... Třeba nové album.)... Dále pak vydával svoje vystříhané nahrávky a dema, což mne obzvláště těšilo.
A pak se našli společně s KickStarterem (v ČR je podobným serverem hithit.cz). Všem nám vysvětlil, že peníze jsou lepší předem, pak že něco bude. A že fanoušci jsou jako cihly. A bez všech těch cihel by to MG nikdy nezvládl. Ano, to bylo to nejhlavnější poselství, na ty peníze zapomeňte :). Cihly se spojily a nejenže Michalemu pomohly dosáhnout částky dvaceti tisíc dolarů... Dokonce mu pomohly získat $31,766, což je, myslím si, slušný základ. Slíbil za to i turné (ale nepředpokládám, že přesáhne hranice oceánů).
A zrodil se VAGABOND, nové album Michale Gravese. 13 zbrusu nových písní. Je tomu skutečně tak?
CD nám otvírá epická All stupid hallways, na kterou fanoušci čekají už asi od roku 2008, kdy Michale Graves začal slibovat nové album. Tehdy to ale byla ještěAll fucking hallways, takže si to teď zpívám špatně. Co se týče písně, zdá se mi utahaná a nemá moc koule.
Druhá píseň je Hold onto yesterday, kteréžto začátek vyšťoural nějaký zvědavý fanda z jednoho dema (asi 10 s) a následně se píseň našla celá. Kolem roku 2010.
Třetí vypalovák je cover Candlelight s názvem Revolution. Doufám, že se moc nebudete zlobit, když Vám řeknu, že je neznám. Michalovi se musí nechat, že každé písni, kterou si půjčí, dokáže spolehlivě poskytnout to nejlepší ze sebe. Každá jeho píseň má určitý náboj a stopu toho, že prošla jeho rukou.
Čtvrtá v pořadí je moje srdcovka Burn baby burn. Podle toho, že jsem ji znala už dřív, můžete pochopit, že také není úplně nová. Vyšla samostatně na CD s jedním živým kouskem a se svým vlastním demem. Mám ji doma a je k sežrání <3 I když jsou tam vlastně jen tři písničky a dvě jsou skoro stejné... Ale demo je nejlepší! Jsem totiž milovníkem rozskřípaných demonahrávek. Mají duši, kouzlo, srdce. To, co správný snílek potřebuje. Mají potenciál, který občas umělci zvládnou zabít. Jsou nenapodobitelné. Jsou podobné jako živé koncerty, ale mají punc prvosti, výkřik umělcovy rozvolněné ruky... Miluju dema. Zpět k albu.
Pátou, Ode to death, jsem neznala a nikterak nenadchla. Šestá je Best of me (která se objevila už dříve, jak jsem přednesla).
Po sedmé písni je pojmenováno celé album - Vagabond. Dovolím si tvrdit, že koncept této písně je ještě starší než sama Blackbird. Složili ji s Jerrym Onlym na jednom z koncertních turné Misfits v raných devadesátých [zde video]. Myslím, že to je jedna z nevyváženějších písní na celém CD. Má skvělý text s poselstvím, je intimní a hudebně neobemílá jedno schéma pořád dokola.
Další písně (Break me out, I can feel heaven, Chasing wind, Oh, Please why?, Train to the end of the world) znikly pravděpodobně ve studiu při natáčení Vagabondu. Umístění Break me out za Vagabond vidím jako velmi podařené. Michale nám říká: „This is my last song as a vagabond", další song nám ukazuje, že to však neznamená, že nebude dál rozverný, roztržitý a že se vzdává experimentů. Výrazná basová linka nás vtáhne hluboko do atmosféry písně a už nás nepustí.
I can feel heaven byla vybrána jako první singl, dá-li se to tak říct. Možná jí chtěl Michale představit své album, které je opravdu nesmírně různorodé, nicméně nemyslím si, že to byl šťastný krok. Představte si Michale Gravese alá U2. Je rozměklá, roztahaná a fakt zní jak od U2. Co víc dodat? Raděj si dám černý čaj. V Chasing the wind je neskutečně mnoho energie, Michale Graves mění polohy, píseň má říz jako za starých časů. Oh, Please Why je pěkná a melodická. Trochu plochá, na mě až moc plochá.
Co se týče mé nejoblíbenější, tak to je Train to the end of the world. A Henry mne odhalil. Říkal, že se mi líbí proto, že to je jediná akustická. Řekl to před tím, než jsem mu začala vykládat o tom, jak konečně ta píseň má duši, duši, třikrát podtrženou duši, že se o to nesnaží, že tam prostě je, že to cítíš, že ta píseň to má v sobě. A ono je to prostě jen tím, že je akustická. Ale možná je v tom i víc. Opravdu mi chybí ty texty z Illusions. Tady se tomu MG přiblížil nejvíc (ještě Vagabond, ale to už míň). Vidíte toho vandráka, co si to šine nehostinným údolím. Vidíte, jak žvýká tabák a sedí v hospodě a hovoří. Tělo a duše, příběh a slzy. Damn, man, to mám rád.
Poslední píseň na digitálním albu je překopávka staré Crying on Saturday night a na fyzickém albu jsou to When we were angels a Dig up her bones. Mám pocit, že ty písně oprašovat nepotřebují (primárně tedy Crying on Saturday night a Dig up her bones). Jsou tak dobré, že zvládnou žít samy. Nemusí je nikdo předělávat a občas až prznit. Nicméně chápu tento výběr - konkrétně Dig up her bones a Crying on Saturday night Michaleho prostě definují. Byl to proces, při kterém se oddělil od Misfits a jako autor většiny textů si uzmul své dva niterné a předělal je tak, jak měly znít. A předělal je dobře. Je to jakési vyrovnání s Misfits. Ale myslím, že již stačilo.
Michale Graves nenatočil toto album jen sám, může děkovat za pomoc bassákovi Johnnymu B. Morbidovi, kytaristovi Chibu Jonesovi a bubeníkovi Tonymu Baptistovi.
Co mi moc nesedělo, byly zadní vokály. Michale je nesmírně hlasově specifický. Ne každému to může připadat příjemné. Nepotřebuje podporovat. Mám pocit, že se vyskytovaly hlavně na místech, kdy si sami muzikanti nebyli jisti, jestli je ta muzika natolik zajímavá, že to zvládne unést sama. Pragmatické rozhodnutí, které chápu, ale výsledek mi přijde naopak zatěžující.
Fanoušci na fórech svorně hodnotí toto album jako nejlepší po hlasové stránce. Michale ze sebe opravdu dostal maximum. Také další bod s nimi vidím stejně - je to ten typ alba, do kterého se musíte „proposlouchat". Neobsahuje žádný song, který by chytil za ucho a už nepustil. Písně jsou vyvážené. Jak jste si všimli z recenze, ne každá mi leze pod nos, ale to už je součástí oné různorodosti, které Michale chtěl, domnívám se, dosáhnout. Není to ani žádné podlézání fanouškovi. Mám pocit, že nám bylo jedno, co vyjde, hlavně, že to vyjde.
Pokud se vrátme k původnosti, vůbec mi nevadí, že většinu těch písní jsem znala. Konečně, konečně se Michaleho kariéra pohnula. Nevím, kam bude směřovat. Ale těším se na to, až to budu sledovat.
Co se týče mé záliby v akustických věccech, asi nejsem jediný takový fanoušek. Michale Graves oznámil, že se pustí do natáčení Vagabond Acoustic. Díky KickStarteru vybral peníze a už se těším, až ho najdu ve schránce :)
PS: A dnes jsem ve stejné schránce našla The Lost Skeleton Returns. Až to pořádně naposlouchám, čeká nás další recenze :)

[Ban] [24/06/2013] [Comments]

VEĎ MĚ DÁL, CESTO MÁ

Děcka, mám teď nějaký čas. A víte co, je teď ten hudebně požehnaný rok. Taky jsem přečetla pár zajímavých knížek, jak odborných, tak beletristických.
Takže můžu říct, že Vás čekají nějaké ty recenze.

[Ban] [10/06/2013] [Comments]

ODPLIVNUTÍ OD SRDÍČKA

Víte co? Je to všechno na pyču. A víte, co je na tom nejhorší? Že si o tom ani nemám s kým pokecat, voe.

[Ban] [16/05/2013] [Comments]

MOJE HUDEBNÍ ZÁVISLOSTI

Měla-li bych článek na toto téma psát jako poctivec, asi by to vydalo na tlustou knihu. Jak jsem se zmiňovala dřív, jsem jako pes - věrná do poslední naděje, že vydrží původní idea.
V praxi to znamená co? Mám ráda mrtvé autory. Má to jednu značnou nevýhodu, už Vám nic nového nevydají. ALE všichni víme, jak to bylo s oranžérií u Saussurových, žeano. Takže se třeba na půdě /nebo dokonce v oranžérii, ale to už tu bylo/ ještě něco najde.
Takových milovaných zakopaných skupin mám víc. Tak je teď pojďme pod rouškou tmy poodhalit. Jen pro Vás.
Poznámka: Ano, uznávám, mám ráda depresivní hudbu. A co.
Vycházím z údajů na svém last.fm. Ke každé kapele bude nejposlouchanější píseň. Musím ale říct, že první místo se dělí mezi první a druhé, protože druhou kapelu poslouchám kratší dobu, zato intenzivněji.

ALICE IN CHAINS

alice

Jak překládá Oudík Alice na židli. Drogy, drogy, deprese, špína, drogy, černo. Všichni víme, jak to s tím ubožátkem dopadlo. Vážil asi čtyřicet kilo a našli ho po víc jak týdnu (hodila by se na to hláška z Léku "Zemřel sám a opuštěn").
Stupeň deprese: 8/10.
Nejdepresivnější flák: Sludge factory (ale taky můžete pustit něco náhodně).
Nejoptimističtější song: No excuses.
Nejposlouchanější píseň: Rotten apple (to by sedělo). Ono celé Jar of Flies je hodně povedné, asi jedno z mých nejoblíbenějších CD.
Stupeň mrtvosti: 3/10. Fanoušků mají dost. Navíc mají i revival skládající se z pár původních členů... (Black gives way to blue by bylo skvělé, nebýt to podepsané Alicí)
Doporučení: Seznámila jsem se s nimi díky písničce Man in the box

MORPHINE

droga!

Mám opakovat to, co bylo psáno k Alici? Drogy, drogy, deprese, místo špíny pořádný punk, punk, basový saxofon a zase deprese. Ale abych to tak nezabíjela, Alice i Morphine mají i optimističtější kousky (Morphine víc, ale nechtějte, abych jmenovala :-D)
Stupeň deprese: 8/10
Nejdepresivnější flák: Empty box.
Nejoptimističtější song: Tak podle názvu Cure for pain, ale jen podle názvu. Možná Scratch. A určitě Do Not Go Quietly Unto Your Grave, to je prostě to, co miluju!
Nejposlouchanější píseň: Claire. Musím však poznamenat, že je spíš poslouchám na mobilu a tam se nic nezaznamenává. Postupně jsem přešla z CD Cure for pain přes Good a Yes na Like a swimming, takže se to hodně vyvíjí
Stupeň mrtvosti: 2/10 Vzhledem k tomu, že v Americe se o nich ještě nedávno točil dokument, asi nepříliš vysoký. U nás jsem o nich slyšela poprvé až od Henryho (a měl mi o nich říct první den, co jsme se poznali, damn!).
Doporučení: Již zmíněná Do Not Go Quietly Unto Your Grave. Máte-li zájem, pusťte si i studiovku, ale u nich je to celkem jedno, všechno to zní stejně dokonale.

GOTHAM ROAD

GRd

Side projekt Michale Gravese. Jen jedno CD, Seasons of the Witch, ale jaké! Mystika, skryté významy, zase jednou pořádný horror /už ne punk, spíš hard rock/!
Stupeň deprese: 9/10.
Nejdepresivnější flák: Stačí napsat pár názvů - Melts away, Bits of skin, Attack of the butterflies, You awful me, Drain, Say something... Ale asi Attack of the butterflies.
Nejoptimističtější song: Žádný. Je to tak krásně vyvážená deprese, až se tomu nechce uvěřit
Nejposlouchanější píseň: All the cars. Není co dodat. Genialita.
Stupeň mrtvosti: 9/10. Ve Státech byly nějaké akce, ale... Už se to nikdy nevrátí.

MISFITS

misfits

Odtud vyšla má největší hudební láska - Michale Graves. Co si budeme nalhávat, v současné době Misfits už nejsou ani Attitude, jsou jenom jakousi... Značkou, známkou punku, použiju-li Visáče. Škoda, že lidi prostě neví, že původní zpěvák není MG, ale Glenn Danzig...
Stupeň deprese: 2/10.
Nejdepresivnější flák: Nejsou primárně depresivní. Ale samozřejmě Dig up her bones a Crying on Saturday night, základ MG.
Nejoptimističtější song: Doomsday day :-D "Don't open till doomsday, destruction's not far awaaaay"
Nejposlouchanější píseň: Attitude. Už jsem zmiňovala v úvodníku.
Stupeň mrtvosti: 10/10. To co dělá Jerry, to nejsou Misfits. Ne a ne.
Doporučení: Pokud se jedná o původní-původní éru, tak si dejte Skulls, Attitude (když už sem ji tolikrát zmínila) a She. Z MG éry čistokrevný horror punk: Haunting.

LIFE OF AGONY

LoA

A odtud vyšla další má hudební láska - Mina Caputo. LoA už nejsou co bývali... Mina (tehdy ještě Keith) nemohla snést tu macho energii (hard rocková až metalová kapela, co bychom čekali). A dala se na sólovku a... Její hudební proměna je jedna z nejpůsobivějších věcí, které jsem zažila.
Stupeň deprese: Dle CD. Pokud bych měla hodnotit River runs red, tak 8/10.
Nejdepresivnější flák: This time.
Nejoptimističtější song: My mind is dangerous, tu začíná ten čas, kdy už není síla na něco si hrát <3
Nejposlouchanější píseň: Angry tree.
Stupeň mrtvosti: 5/10. Snaží se se sebou něco dělat, ale obávám se, že Mina už to jen tak neuzpívá...
Doporučení: Tady si taky dáme tu první píseň, co jsem znala: Weeds.

[Ban] [18/03/2013] [Comments]

TRIKOLORNÍ DOGA

Tři rozepsané články za mnou a žádný nedokončený. To snad zná každý, kdo si tak něco píše a pak to má publikovat (Ahoj, náš literární spolu... Já mám ještě psat o Trávovi a modulu digitalizovaných mluvnic, že?). Takže dneska dlouho očekávaný post (= hlavně nějaký).
Oudíkovi jsem vytvořil bígla. A nejen tak ledajakého! V křížkovém vzoru. Bohužel jsem teda neměla s sebou všude foťák, takže geneze není nafocena zcela plynule... Vzhledem k tomu, že jsemčást dělala v noci, omluvte prosím i kvalitu.
První jsem si našla nějaký vzor na netu, ale byl moc malý, takže... Byl nepoužitelný. Proto jsem si hodila mřížku v Photoshopu a prostě tečkovala tak, jak mi to přišlo vhodné. A kit byl na světě! Pak jsem sháněla aidu /kanavu, whatever/ v jiné než bílé barvě. A sehnala jsem, ale jen šířku asi metr čtyřicet... Takže mám ještě spoustu materiálu... Úzkého však.

Zpět k činům:

bigl01
Testování prvního držáku. Na nic a nevypínal. Tak jsem si půjčila ten po prababičce.

bigl02
Bolela z něj ruka.

bigl03

bigl04

bigl05

bigl06

bigl07

hruď
Asi vám ani nemusím říkat, že není zrovna lehké na českém trhnu v kamenných obchodech sehnat tolik hněddých odstínů, že?:) Nakonec jsem jich dala míň.

zadek

bigl10

bigl11

finišuju
V pozadí kit! Nikoli kytovec.

hotovo
Finišovala jsem docela narychlo a pak už nebyl čas instalovat nějakou pěknou pózu. Ani nemluvě o tom, že nebylo jaksi světlo. A pak jsem ho již Oudíkovi předala (měla jsem radost, že jsem to vůbec stihla). Nicméně musím říct, že jsem si to užila :)

[Ban] [16/02/2013] [Comments]